Které české město je největší svou lázeňskou krásou? Přeci lázeňské město Karlovy Vary, o kterém slyšel snad každý z nás. Pitné kúry, koupele, léčivé prameny – horké i studené. A to vše díky císaři Karlu IV., který takto lázně pojmenoval. Abychom pochopili plně historický kontext událostí, musíme se vydat zpět do tehdejších dob, které započaly cestu tohoto místa.
Začneme pozoruhodným rokem 1350, kdy císař Karel IV. uspořádal výpravu do loketských lesů. Na místě léčivého horkého pramene nechal založit lázně, které byly původně nazvané Horké lázně u Lokte. Svůj novodobý název, Karlovy Vary, dostaly až v pozdější době.
Příběhy z této doby praví, že prameny byly tak léčivé, že přímo císaři uzdravily zraněnou nohu. Městu se odvděčil privilegiem královského města, díky kterému mohly Karlovy Vary vzkvétat směrem k dnešní podobě a slávě.
Sám Karel IV. se v následujících letech 1370, 1374 a 1376 rád vracel na ozdravné pobyty a samozřejmě navštěvoval okolní stavby a skvosty.
Kromě doby vzkvétání zažily Karlovy Vary i svá špatná období. Konkrétně 17. století, kdy čelily problémům spojených s třicetiletou válkou i různým živelným pohromám. Město se rychle vzpamatovalo z následků a poškození a pokračoval rozvoj nejrůznějšími směry – lázně, architektonické úpravy a pokroky, obecný kulturní rozvoj.
Lázně byly postupem času více oblíbené mezi bohatou šlechtou, jejíž členové se na toto místo jezdili léčit a ozdravovat.
Nejvýznamnější léčenou osobou byl bezesporu ruský car Petr Veliký, který se na procedury dostavil v 18. století.
S postupem času se nechal postavit první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a barokní kostel sv. Máří Magdalény. Dále secesní výstavba kolonád (Mlýnská a Vřídelní) v 2. polovině 19. století. Ve stejné době započala výstavba Císařských lázní a nelze opomenout počátky dnešního karlovarského divadla.
Rok 1807 je důležitý pro alkoholický nápoj, který známe jako Becherovka. Lidé si oblíbili prohlídky sklářské huti, konkrétně sklárny Moser. Zde byla založena rytecká dílna Ludwigem Moserem v roce 1857.
Do Karlových Varů jezdili v 19. století nejrůznější vědci, politici i umělečtí géniové jako Beethoven, Chopin, Paganini, Mozart, Freud, Purkyně, Franz Josef I., Dobrovský a mnoho dalších. V dnešní době jsou Karlovy Vary také velice oblíbené světovými umělci jako je například světoznámý herec a režisér Antonio Banderas.
Karlovy Vary je statutární a krajské město západních Čech, v Karlovarském kraji. Leží 110 km západně od Prahy na soutoku Teplé a Ohře.
Žije zde přibližně 48 tisíc obyvatel a od roku 2021 je na seznamu Světového dědictví UNESCO, v rámci Slavná lázeňská města Evropy. Prostě, lázeňské město Karlovy Vary ví, co nabízí svým návštěvníkům.
Všechny historické lázeňské budovy byly očíslovány po roce 1918. Z původních šesti balneoprovozů zůstaly zachované jen čtyři z nich.
Císařské lázně (Lázně I) „vysrostly“ na počátku 19. století architekty Ferdinandem Fellnerem a Hermannem Helmerem. V této budově se nacházelo 120 koupelen, kabin a nesměla chybět císařská vana. Zanderův sál sloužil původně jako tělocvična, ale v 90. letech 20 století se změnilo jeho využití na kasino. V roce 2010 se budova stala národní kulturní památkou.
Vřídelní lázně (Lázně II) se nacházely v blízkosti Vřídla. Nabízely uhličité a vřídelní koupele. Bohužel byly zrušeny v roce 1940 a zbourány v roce 1947.
Kurhaus (Lázně III) byly postaveny v letech 1864-1866 a jsou tzv. funkční až do současné doby. Lidé zde mohou navštívit rašelinové zábaly, uhličité koupele a parní lázně s bazénem.
Nové Lázně (Lázně IV) slouží v dnešní době jako nákupní centrum a v minulosti na tomto místě stál městský úřad.
Alžbetiny lázně (Lázně V) získaly své jméno po císařovně Alžbětě Bavorské (Sissi). Její počátky sahají na okraj 20. století. Tyto lázně byly nesčetněkrát rekonstruovány, ale díky tomu jsou od dob Československa největším balneoprovozem v republice.
Sluneční lázně (Lázně VI) jsou památkou, která se nedochovala. Byly postavené v roce 1927, ale zbourány v roce 2006 ze statických důvodů. Na jejich místě byl vybudován Bytový dům Lázně VI
V celkovém počtu je zde, ve městě, pět kolonád. Z 28 zdejších pramenů je 16 zachyceno a 13 se používá pro kúry (konkrétně pitné).
Sadová kolonáda – Hadí pramen, Sadový pramen
Pavilon u Mlýnské kolonády – pramen Svoboda
Mlýnská kolonáda – Skalní pramen, pramen Libuše, pramen Kníže Václav I a II, Mlýnský pramen, pramen Rusalka
Tržní kolonáda – Tržní pramen, pramen Zámecký dolní, pramen Karla IV.
Zámecká kolonáda – pramen Zámecký horní
Jedna z věcí, které si podle nás nelze nevšimnout, je počet míst, která zde lze navštívit. Psali bychom nekonečný článek o křížích, sochách, hotelech a jiných místech. Jedno je jisté, v Karlových Varech se nelze nudit.
Vše je přehledně značené, tzv. město plné příležitostí.
Každoročně se lze zúčastnit jistým způsobem filmového festivalu Karlovy Vary, kam jezdí nejrůznější celebrity. Tento rok jsme mohli vidět například Johnyho Deppa, který se po červeném koberci neprošel jistojistě poprvé ani naposledy.
Rádi bychom vám také ukázali jiné krásy, okolní, kam stojí za to se podívat, kdyby vás Karlovy Vary přeci jen nenadchli.
Svatošské skály
Toto nádherné žulové skalní město bylo vytvořeno řekou Ohří, která prorvala žulový masiv hlubokým kaňonem. Nachází se v oblasti mezi Loktem a Doubím.
K vidění jsou zde mohutné skalní jehlany a pilíře. Místo je doprovázeno pověstí o zkamenělém stavebním průvodu.
Vzdálenost od Karlových Varů: Pouhé 3 km.
Andělská Hora
Toto malé historické městečko bylo založeno v 2. polovině 15. století. Město střídalo hodně majitelů podle blízkých panství.
Pro zajímavost zde Johann Wolfgang Goethe oslavil roku 1786 své 37. narozeniny.
Vzdálenost od Karlových Varů: 12 km.
Někteří jste již možná měli příležitost, ale byla by obrovská škoda nenavštívit ve svém životě tento hrad, o kterém jste slyšeli nejednou.
Je to románský hrad z počátku 13 století. V období Lucemburků sloužil jako sídlo členů královského rodu.
Podle nás stojí za návštěvu díky svým nádherným výhledům.
Vzdálenost od Karlových Varů: 15 km
Rychlá orientace v obsahu stránky
PMCstudio.cz
❤ by PMCstudio
Cookie name | Active |
---|